← Back to Results

Fe'éfě'e

Cf. Nufī

L'une des variantes des langues bamilékés parlées dans le département du Haut-Nkam dans l'Ouest du Cameroun; cf. nùfī.

Zén ghə̀ə̄lɑ̄' yǒh mfhʉ̄ mɑ̀ hɑ̄?

Ngɑ̌ cɑ̀'sì yēē lɑ́ póómɑ̄. Nzɑ́ mbɑ̄ tɑ̀ mɑ̄ngén mbhì, póózū mɑ̄ncōp. lɑ̀lǐ' cēh ghə̀ə̀ yōh mɑ́ Nùfī mbī'tū mɑ́ yāā lɑ̌' mɑ́ shʉ̀ɑ́nù mbí pɑ̌lɑ̄' làh njīī mɑ̀ mɑ̀nŋwɑ́' ghə̀ə̀ yōh tɑ̀ mɑ̄ncēh. Yāā lɑ̀shʉ̀ɑ́ póálɑ̄' sì' shʉ̀ɑ̀ tɑ̀ póángə̀' cə̄ə̄, yāā tōm nshǔ mɑ́ Nùfī, tɑ̀ yāā bɑ̄ sǐ' yǎt zén ghə̀ə̄lɑ̄' yōh tɑ̀ nkwēn zě'è !

Ndɑ̌'mɑ́ kwɑ̀' zén ghə̀ə̄lɑ̄' yǒh mɑ́ Fè'éfě'è, mbī'tū mɑ́ póálɑ́' ndī' ghə̀ə̀ mbɑ̀ kɑ́ ntīē lɑ̄, lī' yū' yāā tōm nshǔ mɑ́ " ngʉ́ mɑ̀ fě'è", "ǒ ghʉ́ fà'á", "ghʉ̀ mɑ̀ fě'è", "pɑ̌h mbɑ̄ zǒh mɑ́ fě'è", "ngɑ̌ pə̀' fě'è", fà'á lɑ́, zén ghə̀ə̀ yōh dhī nzhīē mɑ́ Fè'éfě'è. Ndɑ̌'mɑ́, kɑ̌' , mɑ̀ pɑ̌h ncēh yāā mɑ́ "Mɑ́ mbɑ̀", lɑ̄ mɑ̀ pɑ́ pāt ncēh yāā mbɑ̀ ndɑ̌'mɑ́ " Ghə̀ə̄lɑ̄' ", pɑ́' " Ghɔ̀málā' " lɑ́, lɑ̄ mbɑ̀ mɑ́ " Ghə̀ə̄ kô'sīē. "

Làh nshī njǎm nɑ́ zén Nùfī, pɑ́' ngɑ̌ fhʉ̄ njā' fhʉ̄ sáá sōk yēē lɑ́ í, lɑ̀lǐ' cēh yāā mɑ́ Nùfī mɑ̀ shʉ̀ɑ̄ pʉ̀nòk sì' shʉ̀ɑ̀, mbɑ̀wɑ̄lɑ̄ ŋɑ̄' nshù ī tɑ̀ ndhʉ̀ndhʉ̀ mɑ̄ mfī', shwīī mɑ́ "Nùfī". Ndɑ̌'mɑ́ nɑ́ nzɑ́ ngù'é , póózú pàt ngén tɑ̌ mbhì yə̄ə̄. Mǒ' pàt ntōm zě'è mɑ̄ncēh mɑ́ Kʉ̀khʉ̀ɑ̄nkèn, mó' pʉ̀ mɑ̄ncēh mbɑ̀ mɑ́ ngə̄ə̀ndùàlɑ̀, mɑ̄ncēh mɑ̀ flàŋsī mɑ́ "Internet". Nkâmsīē Cǎmdà' sǎt í ntám fìè mɑ̀ ǎ ndēn mɑ́ "Ǹ dɑ̌' kɑ́ yǎt !"

Ò sǐ' ncām ó ó bɑ̄, mɑ̀ ò kɑ́ cēh yāā mɑ́ nsʉ̀ɑ̀, mbī'tū mɑ́ yáá mfōh nsʉ̀ɑ̀ ndéndēē, Ǹ ìngén sīē zě'é ɑ́ pàhsì mvàk yáá ndáh nnák lɑ́ mbí pèn bɑ̄, ndɑ̌'mɑ́ ngɑ̌ mɑ̀ndɑ́ɑ́sí pɑ̀mfátmfāt, póálɑ̄', mɑ́ pɑ̀h zɑ̄ pìī yāā ndáh ngʉ́ ghə̀ə̄lɑ̄' yōh, ghə̀ə̄ nkâmsīē Ca᷅mndà' yómɑ́, ndə́ə́ pɑ́' wùwùɑ̀ lɑ́!

Pʉ̀ tɑ̀ njə̄ə̄ sǐ' nját zě'è nkə́' làh mfɑ́' cō' bɑ̄, sə̀ə̄wèn sǐ' nját mbēn mbʉ́ɑ́ sìēpíé nɑ́ bɑ̄, mbɑ̀wɑ̄lɑ́ ncāk ndɑ̌' làh njīī pìīmfɑ̀' tɑ̄ ntō' mfɑ̀'. Pɑ̌mbhì kɑ̌' mɑ̄ngʉ́ sì' fà'á, mɑ̀ ghə̀ə̄lɑ̄' yōh lɑ̀yǎ' zhīē shìshíémōh!

Póómɑ̄, ɑ́ pɑ̀h zɑ̄ pìí nɑ́ béé sìì kʉ̀khʉ̀ɑ̄nkèn ndáh nzáhsí ghə̀ə̄lɑ̄' yōh, ntā'sī pɑ́' ngʉ́ngà' lɑ́ ndáh nŋɑ̄' ghə̀ə̀ yǒh nhɑ̄ tɑ̌ pūh. Fà'á lɑ́, ɑ́ pèn kāā nɑ́ Wikipedia, pèn yèé mbɑ̀ yàā ŋwɑ̀'nì lɑ̄ mɑ̀ tìè mɑ̀ ghə̀ə̄ ngèn (tɑ̀ flàŋsī lō', tɑ̀ ngrǐsì lō', tɑ̀ njámân, sə̀pánîsh, Shinōà lō'), pèn fāh yāā nŋwɑ́' mɑ̀ ghə̀ə̄ fè'éfě'è. Fà'á lɑ́, pʉ̌ Wikipedia píá pʉ̌ Google ìnjēē mɑ́ kòmfɑ́' nɑ́ ghə̀ə̄lɑ̄' yōh tɑ̀', njɑ̄ɑ̄ yáá nɑ́ nkwèè nkǎ'mfɑ̀' mɑ̄ɑ̄.

Nùfī, tɑ̌ thʉ̄!

lɑ́' pɑ̀ wèn...

Par Resulam, Résurrection des langues maternelles. www.resulam.com

Loading related images…
fè'éfě'è - African Polyglot Dictionary | The African Polyglot